Objevte akční slevy v Kauflandu od 30.6.
zajímavosti
sionice v ústecké zoc malují obrazy,
phispívaji tím na výzkum
s
lonice v ústecké zoologické zahradě malují ob-
razy. cílem nezvyklé činnosti je zpestřit tvorům
denní režim a prohloubit jejich vztah s chovatelem.
díla největších suchozemských savců jsou na prodej.
část výtěžku jde na výzkum sloních nemocí. c tk to řek-
la mluvčí ústecké zoo věra vrabcová. indické slonice
kala a delhi poprvé dostaly speciálně upravený štátec
do chobotu v roce 2012. „sloni jsou inteligentní zviřata,
takže poměrně rychle pochopí, co se od nich vyžaduje.
delhi byla k této aktivitě přístupnější a šikovnější, lak-
že většinu obrazů namalovala ona, ale autorkou nákt&
íých je i kala,” popsal chovatel jan jmirek (na snímku}.
sloni malují štětcem s držátkem ve tvaru písmene t, aby
jej mohli dobře uchopit. „používáme zdravotně nezávad-
né prstové barvy, ktë[é rozmícháme a vždy nabízíme ze
dvou na výběr. pak dížíme plátno pied slonicí a ona
luje podle své fantazie. zhotovení jednoho obĺazu trvá
zhruba deset až patnáct minut,” doplnil javůĺek. k maio-
vání chovatelé siony nijak nenutí. je to další způso-
bů, jak slonům zpestřit denní režim a postarat se o jejich
psychickou pohodu, nebot vhodné zvolenými
mi se předchází vzniku stereotypnímu chování, které je
u nudících se slonů časté. navíc se tím posiluje a prohlu-
buje vztah mezi zviřetem a chovatelem, což je v našich
podmínkách kontaktního chovu velice důležité! uvedl
další z chovatelů petr kiebel. současné dobé tuto tvůr-
čí činnost zařazují v ústí na program slonům častěji. dů-
vodem je podpora výzkumu sloních nemocí, jako je her-
pes. tento viĺus letos zabil ani ne dvouletou sloní sami-
ci v ostravě. podobných případů v poslední dobé přiby-
10. viĺus se nčal chovat agresivnéji, je tak nyní
populace slonů indických na celém expefii ber
línském institutu nyní hledají látku, která by slony ochrá-
nila. obrazy od dvou ústeckých slonic je možné koupit
prodejně suvenýítl v zoo. menší obraz stojí 500 korun,
vétší 900 korun. příspěvek na výzkum sloních nemocí je
1 00 korun u menšího a 200 korun u vátšiho obrazu.
foto: ctk/ľibor zavoral
prosklený včelín v prahy détem
rosklený včelín a několik úlů, které dávají na-
p
hlédnout do života včel, slouží k ekologické vý-
chově dětí v ovocném sadu v ořechu u prahy.
místní včelař vysvětluje základy včelaření a vypráví
o prospěšnosti včel pro přírodu. v průběhu sezony, tedy
od dubna do června, jej navštíví kolem 200 školáků. zá-
klad je, aby se děti včel přestaly bát, řekl při prohlídce za-
hrady včelař vladimír glaser (na snímku}. zahrada se
jícími třešněmi je domovem padesátky včelstev. „dátem
ukazujeme včely, jejich život i základy včelařeni,” vysvět-
lil glaser. „chceme, aby děti viděly, jak včely vypadají, jak
žijí, aby se jich nebály,” doplnil včelař. ve speciálním klo-
bouku se sítkou mohou děti vstoupit přímo do včelína.
„vidí tak plástve s medem: pylem, larvičkami a vajíčky,
po kterých běhají včely,” přiblížil včelař průběh prohlíd-
ky. zatímco mimc prahu počty včelařů za posledních
kolik let vzrostly, v praze pokračuje kiesaj#
cí trend. roce 1995 bylo v hlavním městě
po největším poklesu počtu včelstev, k ja-
kému v cr tenkrát během několika let do-
šlo, asi 720 včelařů a 5300 včelstev, předloni
už zbývalo jen 360 včelařů a 3200 včelstev.
za úbytek může kromě změny životního
stylu pražanů, kteří už ke včelaření tolik
tíhnou, zastavování prostoru v okrajových
částech metĺopole, kde dříve byly třeba za-
hrádky. ceiém česku je asi 53 000 včelařů,
kteří mají přes půl milionu včelstev, a po-
sledních letech jejich počty narůstaly. ročné
vyprodukují asi 8000 tun medu, jedno včel-
stvo mezi deseti a dvaceti kilogramy.
ctk
foto: ctk/vít simánek
chystají výstavu o neandrtálcích, souöástí socha
ědci z moravského zemského muzea v brně při-
pravují na konec roku velkou výstavu o životě
neandrtálců. má vyvrátit i některé mýty týkající se
tohoto druhu. čtk to řekl zástupce vedoucího
vu anthropos petr neruda.
součástí výstavy bude i postava neandrtálce, kteĺá vzni-
ká v ateliéĺu sochaře ondřeje bílka (na snímku}. bílek po-
stavu neandrtálce ĺekonstruuje podle nálezu ve fran-
couzském la chapelle, kde se našla celá lebka. sr +
ží se o co nejvěrnější rekonstrukci. hrubá část postavy
je už téméi hotová. „spotřeboval jsem na ni sto kilogra-
mů plastelíny,” uvedl bdek. socha bude klenotem nové
výstavy, kterou odborníci představí lidem od prosince
v anthroposu. chtějí touto výstavou představit ne-
andrtáice v novém světle, jaka inteligentní lidi se
ností přežít v nejrůznějších klimatických podmínkách.
k vidění budou nálezy z bývalého československa.
příklad v jeskyni kůlna v moravském krase mohli věd-
ci studovat pozůstatky po činnosti neandrtálců v mno-
zajimavosti
ha archeologických vrstvách. „můžeme zkoumat jejich
chování v čase,” uvedl netuda. dalším významným
lezem je zlomek dětské čelisti jeskyni šipka u štram-
berka z konce 19. století. neandrtálci žili pied 300 000 až
30 000 lety, vědci tuto epochu nazývají střednim paleol#
tem. podle nerudy se v evropě čas
od času mísili s moderními sapien-
ty, tedy předchůdci dnešního člo-
véka, kteří do evropy přišli z afriky.
k životu neandrtálců na zdejším
území vzniká i kniha. podle ní byli
neandrtálci v době, kdy se setk+
li s anatomicky moderními lidmi,
plně konkurenceschopní po stán-
ce fyzické i intelektuální. „byli in-
teligentni se složitým sociálním
systémem, měli řeč, propracova-
nou komunikaci. byli to mimořád-
ně schopní lovci; neměli bychom
se na ně dívat jako na méněcenné,”
uvedl neruda. výstava nchytí život neandrtálcö v sed-
mi zastaveních. lidé se seznámí s tím, jak vypadali, jaké
znali technologie, jak bydleli nebo lovili.
cik
foto: ctk'vádav sálek