Objevte akční slevy v Kauflandu od 3.3.
zajímavost
brady isoe
tak trochu
zbytečné,
šichni máme bradu, která nám tak nijak
zbytečně trží dole na tváři. nikteří mají
bradu pevnou, o jiných se říká, že ji maji mik-
kou či nerozhodnou. ale kdybyste mili vy-
světlit, k čemu je taková brada öováku dob-
rá? našli byste povid?
nezdá se totiž, že by někdo používal bradu
k něčemu užitečnému. a začne to být ještě po-
divnější, když si uvědomíte, že ze všech primá-
tů - včetně našich vyhynulých příbuzných -
máme bradu jen my. a zřejmě zatím nikdo neví
proč, i když se během posledního století ob-
jevilo na toto téma několik teorií. „brady jsou
opravdu podivné, a to přilákalo mou pozor-
nost,” říká james pampush z dukeovy univer-
zity v severní karolíně. „nikdo nepřišel s dost
dobrým nápadem, proč by lidé měli být jedi-
nými živočichy, keří mají bradu,” dodal na vy-
světlenou, proč se rozhodl tomuto výzkumné-
mu tématu věnovat. všichni sice máme vcel-
ku dobrou představu o tom, co je vlastně bra-
da, ale i tak je vhodné ji definovat. jednoduše
řečeno, naše brada je kostní výstupek objevu-
jící se pod přední hranou mandibuly - dolní če-
listi. žádné jiné zvíře bradu nemá, a například
u šimpanzů a opic dolní čelist ustupuje rovnou
dozadu. a dokonce ani naši nejbližší vyhynu-
lí příbuzní neandrtálci ji neměli. vlastně jeden
ze způsobů, s jehož pomocí vědci anatomicky
rozlišují mezi lebkou moderního člověka a ne-
andrtálce, je zjištění, zda má bradu. naznaču-
je to, že došlo k nějakému druhu posunu cho-
vání nebo stravování mezi neandrtálcem a mo-
derním člověkem, který způsobil zformová-
ní brady,” uvedla zaneta thayerová z colorad-
ské univerzity, která se záhadou lidských brad
rovněž zabývá. i když se v podstatě nikdo ne-
shodne na tom, proč brada existuje, vyprofilo-
brady
valy se v průběhu doby tři hlavní teorie. první
z nich uvádí, že nám brada pomáhá pii žvýká-
ní. že člověk potřeboval kost navíc, která mu
pomůže vypořádat se s tlakem a pnutím sou-
visejícím se žvýkáním. ovšem proč by potom
neměli bradu naši nejbližší příbuzní z říše lido-
opů, kteří také musejí potravu žvýkat? a krom
toho člověk oproti nim nemá se žvýkáním stra-
vy zase takové potíže, protože si ji upravuje
vařením. podle další teorie nám brada pomá-
há mluvit - náš jazyk podle ní potřebuje po-
silu navíc od kosti umístěné pod čelistí. ko-
neckonců člověk je primátem s nejširším ře-
čovým repertoárem. problém v tomto přípa-
dě vyvstává ze skutečnosti, že nepotřebujeme
příliš mnoho síly k mluvení, a proto není zřej-
mé, proč bychom k tomu potřebovali kost na-
víc. a pokud bychom ji už potřebovali, neby-
10 by užitečnější, kdyby byla uvnitř čelisti, a ne
někde dole jako její výběžek? třetí teorie má
za to, že brada nemá žádnou konkrétní funk-
ci, ale vytvarovala se prostřednictvím sexuál-
ní selekce. že je pro nás tím, co pro oranguta-
ního samečka velké lícní torby a pro losa roz-
'ožité paroží. to všechno jsou znaky, které vy-
stupují do popředí, když se samička rozhodu-
je, s kým se spáří. a tyto znaky pak přenese
do další generace, i když nemusejí být nezbyt-
ně přímo přínosné nebo užitečné. ale i tady je
jedna potíž. u všech savců má podobně selek-
cí vybrané vyvinuté znaky jen jedno pohla-
ví. ale brady mají muži i ženy. takže ani jed-
na ze tií hlavních teorií neobstojí bez pochyb-
ností. ale existuje ještě další možné vysvětlení,
proč a jak se brada dostala na tak prominentní
místo na spodním okraji našeho obličeje. může
to jednoduše být to, čemu se říká neadaptiv-
ní znak, který vzniká jako vedlejší produkt ně-
čeho jiného, poznamenává bbc. s touto myš-
lenkou přišli v roce 1979 biologové stephen j.
gould a richard lewontin. brada je podle nich
„spandyel”. to je označení, neré dostal oblou-
kový architektonický rys pod klenbami někte-
rých kostelů, jenž je často tak zdobný, že vypa-
dá, jako by byl počátečním bodem designu bu-
dovy. ve skutečnosti ale spandrely existují jen
proto, aby podpíraly samotnou klenbu. jinými
slovy jsou tedy spandreiy - jak biologické, tak
architektonické - vedlejším produl«em změny,
která se děje někde jinde. onou jinde pĺobíha-
jící změnou mohlo být to, že se naše tvář zmen-
šovala, uvádí nathan holton z iowské univerzi-
ty. brada je podle něj pouze vedlejším produk-
tem zmenšení lebky. například naše mandibu-
la je méně robustní než už vyhynulých homi-
nidů. jak naši předkové objevili oheň a zaža-
li ho používat k vaření pokrmů, přestali potře-
bovat tak silné čelisti ke žvýkání. změnily se
také další rysy - nemáme například tak výraz-
né nadočnicové oblouky a v lícní kosti máme
dutý otvor nazývaný fossa canina. tyto změny
jsou také spojovány se zmenšením tváří, uvádí
holton. „přítomnost brady je pravděpodobně
také součástí tohoto trendu.” jestli žádná ze tří
hlavních teorií, proč mají lidé bradu, není ne-
průstřelná, a teorii spandrelu lze jen těžko pro-
kázat, má vůbec smysl zabývat se hledáním od-
povědi na tuto otázku? rozhodně ano, odpoví-
dají vědci. studium brady pomáhá zjistit evo-
luční procesy, které z nás udělaly to, čím dnes
jsme. krom toho je velmi vzácné najít rys, kte-
rý je výlučně lidský. mnoho znaků, které mají
lidé, mají také zvířata - ovšem brada mezi nimi
doslova i v přeneseném smyslu slova vyčnívá,
jako výsostně lidská.
čtk
ilustrační foto: čtk/picture alliance/
nick white